Rodinný dům června je nezaměnitelný originál
Rodinný dům může mít mnoho podob. Při výběru návrhu lze snadno podlehnout líbivým soudobým trendům, vybrat si některý z katalogových projektů, či dokonce převzít projekt od souseda.
S přibývajícím časem však začneme zjišťovat, že nám na našem domě něco vadí. Ano. Podlehli jsme uniformitě, více než nad projektem jsme uvažovali nad tím, abychom měli už konečně kde složit hlavu a výsledný pocit z našeho domu je ten, že chodíme se sousedem ve stejném svetru.
Tento pocit v sobě však zcela jistě nenosí pan Jirka. Jeho dům v usedlé městské čtvrti nelze přehlédnout. Je skutečným originálem a jeho stavitel a majitel se s ním mohou v každém ohledu plně ztotožnit. Není proto divu, že dům nosí hrdý titul Dům měsíce června.
Zcela nezaměnitelná je zejména tvář domu, která hrdě vystupuje z původní uliční zástavby rodinných domů. Tu tvoří keramické cihelné pásky, kterými je obložena nejen fasáda domu. Na ni navazuje plot před domem, který je proveden z očištěných starých cihel. Okna jsou dřevěná opatřená nátěrem v zelené barvě. Střecha je ukončena elegantní, černou keramickou taškou s vlnou. Dům je postaven z pálených cihel Porotherm 36,5 a pro zvýšení tepelného odporu zdiva je obvod domu „obalen“ 12 cm silnou vrstvou polystyrénu.
Dům lze pomyslně rozdělit na tři části. Jsou jimi hlavní budova, navazující objekt a bazénová hala. Stojí v těsné blízkosti řeky Chrudimky. Zajímavostí je, že původní dům, který stál na pozemku, byl kompletně zbourán, cihly z něj byly očištěny a řada z nich pak byla zpětně použita při realizaci rozmanitých konstrukcí domu, jako jsou klenby ve vinném sklípku, podlahy, plot či vjezdy do garáže. Nicméně nyní jsme se již s naším milým a pozorným hostitelem, panem Jiřím pohodlně usadili do sedačky před krbem a naše otázky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Krátce po našem rozhovoru nás pan Jiří pozval k prohlídce svého domu. Naše první kroky vedly přes přehlednou chodbu ke schodišti do sklepa, i 2NP domu. Nejdříve jsme sestoupili o patro níže do suterénu domu, kde se nachází vinný sklípek s vinotékou. Interiér sklípku nám skutečně vyrazil dech. Dominovaly mu klenby a pohledové zdivo z cihel. Ze sklípku vedly krásné kované dveře do vinotéky, kde jednotlivé archivní ročníky byly přehledně uloženy v oddílech vyzděných - jak jinak než z cihel.
Po schodišti, jehož nástupnice tvořily desky z dřevěného masivu jsme vystoupali do 2NP. Zaujalo nás zábradlí z nerezu s dřevěným madlem, které v kompozici s pohledovým zdivem ve schodišťovém prostoru a dřevěnými schody působilo v naprostém souladu.
Zde nás čekaly tři velmi prostorné pokoje a nadstandardně řešená koupelna s moderní umývadlovou sestavou a velkým sprchovým koutem.
Nedlouho na to jsme se již opět ocitli v přízemí domu. Naše kroky vedly kolem skleněné stěny vyzděné z luxferů do přilehlé jídelny. Te vévodil kulatý stůl s osmi židlemi. Osobitost celému prostoru dodávala sbírka keramických obrázků z cest. Na jídelnu navazovala prostorná kuchyně s dvířky a skříňkami z dřevěného masivu. Spotřebiče i digestoř v provedení nerez zde velmi dobře zapadaly a působily v sestavě naprosto nerušeně.
Volně plynoucím prostorem jsme postoupili až do obývacího pokoje. Zdejšímu prostoru jednoznačně dominovala kožená sedací souprava a k ní orientovaný krb. Těleso krbu opět tvořilo pohledové cihelné zdivo a jednotlivé linky interiéru domu tak byly ideově propojeny.
Zvláštní pozornost zasluhuje zimní zahrada domu. Ta slouží k odpočinku a regeneraci jeho obyvatel. V zadní časti se nachází prostorná vířivá vana, v popředí je pak decentní posezení. Podlaha zimní zahrady je z ušlechtilých dřevin. Během několika vteřin je možné jednotlivé prosklené segmenty zimní zahrady složit a nechat na sebe působit blahodárné sluneční paprsky.
Dokonalé jako náš hostitel bylo i vše ostatní kolem domu. Zahradu udržovala v perfektním stavu automatická sekačka, posezení pod přístřeškem zútulňoval fantastický venkovní krb a jednotlivé doplňky, ať již trakař nebo sud na vodu dotvářely domácí pohodu ke kýženému ideálu. Pane Jiří děkujeme a za všechny, co naši reportáž uvidí, již dopředu říkáme : „Klobouk dolů.“
Ivo Románek