Obálka budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Od 1. 1. 2020 budou platit nová pravidla pro návrh všech nových budov, které se budou muset navrhovat s „téměř nulovou spotřebou energie“ (dále jen NZEB neboli Nearly Zero Energy Buildings).  Upravují se nejen požadavky na obálku budovy, ale mění se i nároky na technické zařízení domu jako jsou například systémy topení, větrání nebo chlazení.

Nová pravidla platí již od roku 2016, ale od roku 2020 budou ovlivněny i rodinné domy.

Tabulka 1 zobrazuje postupné nabíhání platnosti pro jednotlivé skupiny budov. Jaký budou mít nová pravidla skutečně dopad? Znamená to, že se s novými požadavky prodraží stavba a stavebníci budou nuceni stavět dokonce téměř pasivní domy? Na tyto otázky společně najdeme odpověď v následujících odstavcích.

                                                                                                                     Časový plán platnosti nových pravidel 

Na úvod je třeba zmínit, co je důvodem této změny. Vychází se ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, takzvaná EPBD II (Energy Performance of Building Directive). Cílem směrnice je motivovat členské státy Evropské Unie ke snížení spotřeb energií a tím i mimo jiné oxidu uhličitého. Česká republika směrnici implementovala do Zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a do vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

Co je to ale vlastně ta budova s téměř nulovou spotřebou energie? Slovo „téměř“ napovídá, že konkrétní definice je velmi vágní a nechala široký prostor členským zemím EU pro vlastní invenci v rámci implementace. Český zákon definuje NZEB jako budovu „s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“.

Pro účely tohoto článku byla pravidla pro budovy NZEB zjednodušena a rozdělena na dva základní pilíře, které je třeba splnit:
- zvolit kvalitní obálku budovy (zdivo, střechu, okna, dveře nebo např. izolaci v podlaze)
- snížit požadované množství dodané celkové neobnovitelné energie.

V rámci tohoto článku se budeme věnovat pouze obálce budovy. Téma „snížení požadovaného množství energie“ je s obálkou také spojené, ale vyžaduje další prostor a bude tématem dalšího dílu. 

Požadavek na obálku budovy
Cílem je se na problematiku podívat optikou výrobce stavebních materiálů, a to konkrétně společnosti Wienerberger, která poskytuje řešení obálky domu, a to jak včetně cihlového systému, tak i pálených tašek, cihelných pásků nebo dlažby. Analogie uceleného řešení je u NZEB obdobná. Je třeba se dívat na budovu jako na provázaný celek, kdy jedna část ovlivňuje druhou. Aby byl splněn požadavek na obálku budovy, je třeba jednotlivé konstrukce obálky budovy, jako jsou například vnější stěny, výplně otvorů nebo střešní plášť, navrhnout tak, že výsledný průměrný součinitel prostupu tepla obálky odpovídá referenční budově ponížené o 30 % použitím redukčního činitele ∫R = 0,7. V současné době (bez vlivu NZEB) se používá obdobná mechanika výpočtu pro nové budovy, ale s použitím redukčního činitele ∫R = 0,8. Je tedy patrné, že se nejedná o výrazné zpřísnění současného stavu, které by znamenalo nutnost pouze výstavby pasivních domů. Tabulka 2 zobrazuje porovnání současného stavu, NZEB a pasivního domu u vybraných konstrukcí a demonstruje, že se mezi NZEB a pasivní dům nemůže vložit rovnítko a že se nejedná o radikální zpřísnění současných požadavků.

                                                                    Porovnání současného stavu, domu s téměř nulovou spotřebou a pasivního domu                                                                                                                    

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky
Výsledný parametr součinitele prostupu tepla se hodnotí za celou obálku, je možné u některých konstrukcí zvolit lepší parametry a u jiných zase zůstat u průměrných. Pokud se k návrhu obálky přistoupí racionálně a systémově, nemusí dojít k výraznému dopadu do rozpočtu stavby. Z pohledu výrobce je tedy důležité nabídnout ucelené řešení, které je na NZEB připraveno. To znamená systém, který má vyřešené konstrukční detaily a nabízí produkty s optimálním poměrem mezi součinitelem prostupu tepla a cenou. V rámci značky cihelného zdiva Porotherm se jedná zejména o produkty použitelné jako jednovrstvé zdivo (= bez nutnosti dalšího zateplení) uvedené v tabulce 3. Zobrazené hodnoty součinitele prostupu nejen s rezervou splní hodnotu součinitele prostupu tepla pro vnější stěnu 0,21 W/(m2·K) (požadovaná hodnota konstrukce UN,20 = 0,3 W/(m2·K) vynásobená redukčním činitelem ∫R = 0,7), ale vytvoří i rezervu pro úsporu u jiných konstrukcí. Čím lepší zdivo, tím se otevírá další možná úspora. 

                                                                                                                     Produkty Porotherm vhodné pro splnění NZEB

Závěr
Cílem článku bylo stručně vysvětlit definici NZEB, blíže specifikovat nové požadavky na obálku budov a srovnat současný stav, NZEB a pasivní domy jako určité okraje možné palety řešení. Z pohledu obálky budovy se současný stav radikálně nemění. Od roku 2020 zcela jistě nebudeme nuceni stavět jen pasivní domy. Na jednu stranu dochází ke zpřísnění, to ale nemusí znamenat výrazné zdražení stavby. Pokud bude vybrána optimální kombinace materiálů, a to ideálně v podobě uceleného řešení, výsledek nabídne dostatečný průměrný součinitel prostupu tepla bez výrazného dopadu do peněženky stavebníka. 

Ing. Jiří Dobiáš, Ph.D.