Okna nás neustále udržují v centru dění!

Výstavba rodinného domu současnosti musí splňovat širokou škálu nejrůznějších parametrů. K rozhodujícím z nich patří zejména kvalita užitých materiálů a komponentů, zejména pak jejich dlouhodobá trvanlivost a životnost, estetika, bezpečnost či snadná a minimální údržba. 

V případě že jsou umístěny do obvodového pláště domu, je to také vynikající tepelný odpor a samozřejmě i adekvátní cena.

Platí to i oknech, která svou funkcí, vzhledem i tepelně-technickými parametry hrají u rodinných domů stále významnější roli.

Funkce oken jsou nezastupitelné
Hlavní úlohou oken je zajištění dostatečného přívodu přirozeného světla do jednotlivých místností domu, jejich větrání a zároveň ochrany interiéru domu před vlivy povětrnosti, hluku a prachu. Dalšími doplňkovými funkcemi je zprostředkování vizuálního kontaktu uživatelům domu s jeho okolím, a architektonická, s dopady na celkový výraz a pěkný vzhled.

Dělení oken a dveří
Okna z hlediska užití můžeme rozdělit na běžná a střešní. Běžná okna mohou být jednoduchá (celistvý rám) nebo dělená (rám je dělen sloupky) opatřená okenními křídly.  Dále je dělíme podle typu materiálu použitého k jejich výrobě. Nejčastěji využívanými materiály jsou dnes dřevo, plast, kompozitní materiály a hliník.

Výhody jednotlivých materiálů pro okna
Každý z materiálů, ze kterých mohou být okna vyrobena, má své kouzlo a výhody. Lze jednoznačně říci, že ať již zvolíte dřevo, plast, hliník či okna z kompozitu, pokud dáte důvěru renomovaným výrobcům a značkám na trhu vždy, obdržíte vynikající kvalitu. 

Dřevěná okna jsou vyráběna z vysoce kvalitních dřevěných profilů, jsou mimořádně stabilní a krásná kresba dřeva i staletími prověřený přírodní materiál má i v dnešním moderním světě řadu příznivců. Okna je však po určité době nutné ošetřit ochranným nátěrem, a to i přes fakt, že z výroby jsou opatřeny několika vrstvami povrchových úprav.

Plastová okna jsou u nás v současné době nejrozšířenější. Důvodem je pěkný vzhled, dlouhodobě bezproblémová funkce, možnost přizpůsobit barvu oken fasádě domu díky barevným fóliím, nižší cena a naprosto minimální nároky na údržbu po celou dobu jejich životnosti.

Hliníková okna se vyznačují svou velkou pevností, což umožňuje realizaci okenních či dveřních křídel větších rozměrů. Zaručena je u nich dlouhodobá životnost, odolnost proti všem druhům povětrnosti a také velmi atraktivní vzhled. Nevýhodou může být jejich vyšší cena.

Okna z kompozitních materiálů by se dala svými vlastnostmi něčím mezi plastovými a hliníkovými okny. Vyznačují se vyšší pevností (u běžných rozměrů není nutná výztuha rámu) a minimálními nároky na údržbu.

Dřevěná okna
Kvalitní dřevěná okna jsou v současné době vyráběna z dřevěných lepených profilů na moderních CNC strojích řízených vyspělým software. Dřevo je staletími prověřený přírodní materiál s vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi, vysokou stabilitou a nenapodobitelným vzhledem. Z pohledu životnosti dřevěných oken je však velmi důležitá kvalitní třístupňová aplikace povrchové úpravy. Jen tak může okenní rám vystavený povětrnostním vlivům dlouhodobě odolat bez poškození. Standardem pro dřevěná okna je dnes rám o šířce 78 mm doplněný izolačním dvojsklem. Stále větší tlak na tepelně-technické parametry stavebních prvků a tedy i oken vyústil ve výrobu dřevěných oken z profilů šířky 92 mm zasklených izolačním trojsklem. Tato okna splňují ta nejnáročnější kritéria na prostup tepla a jsou určena pro výstavbu nízkoenergetických až pasívních domů. Hodnota prostupu tepla u takto koncipovaných oken činí pouze U = 0,69 W/m2K. U oken se šířkou rámu 78 mm zasklených izolačním dvojsklem je tato hodnota ve výši U = 1,2 W/m2K.

Plastová okna
Plastová okna jsou taktéž vyráběna na moderních, výpočetní technikou řízených linkách. K jejich výrobě slouží vícekomorové plastové okenní profily. Při různé šířce okenního rámu (obvykle v rozmezí 70-92 mm) mohou tyto v sobě obsahovat 4 – 8 komor. Ty oddělují plastové přepážky rámu. Po vstupu plastových oken na náš trh byly u většiny instalovaných oken s úspěchem využívány „pouze“ tříkomorové systémy a je nutno říci, že tato okna slouží jejich uživatelům velmi dobře již 15-20 let. Dnešní vícekomorové systémy mají sice o něco lepší tepelně-izolační vlastnosti, nicméně však platí, že čím více komor profil obsahuje, tím méně se jejich vliv do dalšího zlepšení izolačních vlastností rámu promítne. Tepelně-technické vlastnosti pětikomorového rámu ve srovnání s šestikomorovým tak budou téměř totožné, avšak vzhledem k větší spotřebě materiálu se mohou cenově lišit. Plast je méně stabilní materiál než dřevo nebo hliník, proto jsou okenní profily vyztuženy ocelovými pozinkovanými výztuhami tak, aby se udržela jejich tvarová stálost. 

Vývoj v oblasti profilových systémů pro výrobu oken však pokračuje i nyní. Příkladem takového vývoje jsou nové profilové systémy na bázi sklovláknitého kompozitu, které vytváří mimořádně stabilní profil bez nutnosti použití ocelové výztuže. Okno s modelem středového těsnění a integrovaným termomodulem dosahuje u těchto profilů vynikající hodnoty tepelné izolace Uw = 0,73 W/m2K při použití skla Ug = 0,5  W/m2K. Tato okna jsou proto primárně určena pro nízkoenergetické a pasivní domy. Nejvyšší stabilita a pevnost v kroucení nastavují zcela nová kritéria u systémů okenních profilů. S okny této koncepce lze navíc dosáhnout hodnoty hlukové izolace až třídy TZI 5 a třídy odolnosti proti vloupání WK 3.

Plastová okna jsou dnes vyráběna v řadě barevných modifikací. Kromě tradičních bílých fólií na bílých profilech je možné vyrobit fólie téměř jakékoliv barvy. Velmi oblíbené jsou i fólie imitující kresbu dřeva apod. Při volbě barevných fólií je však vhodné jejich umístění na probarvené profily. Pokud totiž dojde k poškození fólie na rámu, může prosvítání bílé barvy působit rušivě.

Hliníková okna a fasády
Pryč je doba, kdy hliníková okna a fasády byly součástí pouze reprezentativních budov a administrativních center. Dnes se stále více vedle těchto, pro tyto systémy tradičních, staveb uplatňují tyto systémy i při výstavbě rodinných, zejména funkcionalistických, domů. Dříve vyšší cena těchto systémů je dnes na velmi přijatelné úrovni a i když i nyní zaplatíme za okna z profilových systémů na bázi hliníku více, získáme naopak velmi kvalitní, trvalé a architektonicky netradiční řešení. Zejména u objektů, kde plochy oken tvoří významnou část objektu, například s náročnými posuvnými křídly dveří větších výšek a skladebných rozměrů, se investice do hliníku majiteli bezesporu vyplatí.

Z pohledu architektury jsou pak velmi zajímavá kompozitní řešení, například dřevo-hliník, kdy hliník je orientován do exteriéru budovy v návaznosti na jeho vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám a dřevěná část rámu je obrácena do interiéru, kde působí naopak teplem přírodního materiálu.

Trendy v technologiích a navrhování oken - posuvně zdvižné dveře HST portály
Jednoznačným trendem ve výstavbě moderních rodinných domů je nyní navrhování velkých prosklených ploch (tzv. HST portálů nebo také „posuvně zdvižných dveří), které bývají umístěny v úrovni prvního nadzemního podlaží domu. Díky nim se dostává do interiéru pokojů více světla, uživateli domu zajišťují lepší kontakt se zahradou, naprosto volný bezbariérový pohyb a těsnější sepjetí s přírodou.

Samostatná kapitola - zasklení
I přes stále se zlepšující tepelně-izolační vlastnosti rámů, uniká okny stále největší množství energie. Velký vliv na výsledný tepelný odpor okna má způsob jeho zasklení. Dříve byla většinou dřevěná okna opatřena dvojitým sklem. S nástupem moderních okenních, ať již dřevěných, plastových či hliníkových rámů byl tento způsob zasklení nahrazen mnohem účinnějšími izolačními dvojskly či v poslední době dokonce trojskly. Izolační dvojsklo je složeno ze dvou tabulí plaveného skla v tloušťkách odpovídajících funkčním a mechanickým nárokům. Jejich vzdálenost vymezuje různě široký dutý distanční hliníkový rám plněný vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par mezi skly. Obvodové spojení tabulí skel a distančních rámů je provedeno adhezním, trvale plastickým tmelem, který tvoří bariéru proti pronikání vlhkosti do meziprostoru izolačního skla. Vnější obvod tabulí skel a distančních rámů je vyplněn trvale pružným tmelem s výbornými fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Celá konstrukce vytváří hermeticky uzavřenou dutinu mezi tabulemi skel.

Aby mohlo izolační sklo plnit rozmanité funkce, kombinují se různé druhy skel, čímž lze zajistit: zvýšenou tepelnou izolaci, funkci zvukově izolační, funkci bezpečnostní a funkci protisluneční.

V posledních letech prodělal vývoj nových high-tech skel obrovský rozmach. Nová dokonalejší generace izolačních skel je dnes již běžnou součástí moderní výstavby. Stavebníkům se tak otevírají nové možnosti. K nim patří například také izolační dvojskla nové generace, která splňují ty nejvyšší požadavky na tepelnou izolaci. Ty výrazně zlepšuje vrstva z ušlechtilého kovu na povrchu skla v meziprostoru. Ta odráží unikající teplo zpět do místnosti, a snižuje tak tepelné ztráty. Ke zlepšení tepelně-izolačních vlastností a hlavně pro vytvoření ochranné atmosféry pro pokovenou vrstvu se prostor mezi skly plní plynem s nízkou tepelnou vodivostí. Nejčastěji argonem, případně kryptonem. Z vytápěné místnosti uniká vždy určité množství tepla obvodovými zdmi a okny. Mírou této tepelné propustnosti je tzv. „hodnota U“. Obecně platí, že čím menší je tato hodnota, tím lepší je tepelná izolace stavebního materiálu. Až donedávna byla skla nejvýraznější slabinou obvodového pláště. Starší izolační skla dosahovala v nejlepším případě hodnoty U = 3,0 W/m2K, při jednoduchém zasklení dokonce jenom U = 5,8 W/m2K. Použitím skla s pokovenou vrstvou se tepelné ztráty významně snižují. Nový standard tepelné izolace se pohybuje v rozmezí hodnot U = 1,4 - 1,1 W/m2K. Je tedy více než o polovinu menší oproti tradičním izolačním sklům! Sklo tak přestává být materiálem, který způsobuje největší tepelné ztráty. Hodnota tepelné izolace těchto skel je obdobná jako u cihelné zdi tloušťky 30 cm. U izolačních trojskel dokonce tyto hodnoty dosahují hodnot až Ug = 0,7, 0,6 nebo 0,5 W/m2K, což je předurčuje k jejich nasazení při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Za nízkoenergetické domy jsou přitom považovány ty objekty, jejichž roční spotřeba tepla nepřekročí 50 kWh/m2.

A co říci závěrem? Okna jsou každodenní důležitou součástí našich životů. Pomáhají nám nezůstávat stranou, ale být naopak v centru dění. Chrání nás a osvěžují zároveň. Důkladně se zamyslet nad jejich výběrem proto určitě stojí za to!

Ivo Románek