Plastová okna domu měsíce února se významně podílejí na nízkých složenkách za energie
Nástup plastových oken v oblasti výstavby rodinných domů jsme zaznamenali ihned po revoluci. Na našem trhu se jako houby po dešti začali objevovat dovozci plastových profilových systémů a brzy na to i první výrobci plastových oken.
Od té doby uplynula již pěkná řádka let a plastová okna na našem trhu zdomácněla. Nejlépe o tom vypovídá fakt, že více než 60 % oken v bytových či rodinných domech je dnes vyrobeno z plastů.
Důvodů proč tomu tak je, je několik. Patří k nim příznivá cena, minimální nároky na údržbu, dlouhodobá trvanlivost, dobré izolační schopnosti a také široká možnost barevného ztvárnění rámů povrchovými fóliemi.
Plastová okna jsou vyráběna na moderních, výpočetní technikou řízených linkách. Vznikají zpracováním vícekomorových plastových okenních profilů. Při různé šířce okenního rámu (obvykle v rozmezí 70-92 mm) mohou tyto v sobě obsahovat 4 – 8 komor. Ty oddělují plastové přepážky rámu. Dříve byly u většiny instalovaných oken s úspěchem využívány „pouze“ tříkomorové systémy a je nutno říci, že tato okna slouží jejich majitelům velmi dobře již 15-25 let. Dnešní vícekomorové systémy mají sice o málo lepší tepelně-izolační vlastnosti, nicméně však platí, že čím více komor profil obsahuje, tím méně se jejich vliv do dalšího zlepšení izolačních vlastností rámu promítne. Tepelně-technické vlastnosti pětikomorového rámu ve srovnání s šestikomorovým tak budou téměř totožné, avšak vzhledem k větší spotřebě materiálu se mohou cenově lišit. Plast je méně stabilní materiál než dřevo nebo hliník, proto jsou okenní profily vyztuženy ocelovými pozinkovanými výztuhami tak, aby se udržela jejich tvarová stálost. Moderní kompozitní materiály, z nichž jsou některá plastová okna vyráběna, již tyto výztuhy dokonce nepotřebují.
Rozhodující vliv na izolační schopnosti celého okna má zasklení
Velký vliv na výsledný tepelný odpor okna má způsob jeho zasklení. Dříve byla morálně zastaralá dřevěná okna opatřena dvojitým sklem. Nyní byl tento zastaralý způsob zasklení nahrazen mnohem účinnějšími izolačními dvojskly či v poslední době dokonce trojskly. Izolační dvojsklo je složeno ze dvou tabulí plaveného skla v tloušťkách odpovídajících funkčním a mechanickým nárokům. Jejich vzdálenost vymezuje různě široký dutý distanční hliníkový rám plněný vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par mezi skly. Obvodové spojení tabulí skel a distančních rámů je provedeno adhezním, trvale plastickým tmelem, který tvoří bariéru proti pronikání vlhkosti do meziprostoru izolačního skla. Vnější obvod tabulí skel a distančních rámů je vyplněn trvale pružným tmelem s výbornými fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Konstrukce pak vytváří hermeticky uzavřenou dutinu mezi tabulemi skel.
Aby mohlo izolační sklo plnit rozmanité funkce, kombinují se různé druhy skel, čímž lze zajistit: zvýšenou tepelnou izolaci, funkci zvukově izolační, funkci bezpečnostní a funkci protisluneční.
V posledních letech prodělal vývoj nových high-tech skel obrovský rozmach. Nová dokonalejší generace izolačních skel je dnes již běžnou součástí moderní výstavby. Stavebníkům se tak otevírají nové možnosti. K nim patří například také izolační dvojskla nové generace, která splňují ty nejvyšší požadavky na tepelnou izolaci. Ty výrazně zlepšuje vrstva z ušlechtilého kovu na povrchu skla v meziprostoru. Ta odráží unikající teplo zpět do místnosti, a snižuje tak tepelné ztráty. Ke zlepšení tepelně-izolačních vlastností a hlavně pro vytvoření ochranné atmosféry pro pokovenou vrstvu se prostor mezi skly plní plynem s nízkou tepelnou vodivostí. Nejčastěji argonem, případně kryptonem. Z vytápěné místnosti uniká vždy určité množství tepla obvodovými zdmi a okny. Mírou této tepelné propustnosti je tzv. „hodnota U“. Obecně platí, že čím menší je tato hodnota, tím lepší je tepelná izolace stavebního materiálu. Až donedávna byla skla nejvýraznější slabinou obvodového pláště. Starší izolační skla dosahovala v nejlepším případě hodnoty U = 3,0 W/m2K, při jednoduchém zasklení dokonce jenom U = 5,8 W/m2K. Použitím skla s pokovenou vrstvou se tepelné ztráty významně snižují. Nový standard tepelné izolace se pohybuje v rozmezí hodnot U = 1,4 - 1,1 W/m2K. Je tedy více než o polovinu nižší ve srovnání s tradičními izolačními skly! Sklo tak přestává být materiálem, který je zodpovědný za největší tepelné ztráty. Hodnota tepelného odporu nových typů skel je nyní obdobná jako u cihelné zdi tloušťky 30 cm. U izolačních trojskel dokonce tyto hodnoty dosahují hodnot až Ug = 0,7, 0,6 nebo 0,5 W/m2K, což je předurčuje k jejich nasazení při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů.
Zasklení oken domu měsíce února
V souladu s těmito trendy jsou vyrobena i plastová okna cihlového domu měsíce února. Vícekomorový plastový rám je opatřen okrovou fólií a barevně tak ladí s podhledem střechy domu i nesámovanými fošnami vyplňujícími plot v průčelí. Rám je vyplněn izolačním trojsklem s nadstandardním tepelným odporem.
Obálka domu v souladu se soudobými trendy
Jednotlivé skladebné prvky obálky domu, ať již jde o cihly plněné polystrenovou izolací, plastová okna s trojitým zasklením nebo pěnovou izolaci stropu domu, pak řadí dům pana Michala do kategorie nízkoenergetických až pasivních domů.
Za nízkoenergetické domy jsou přitom považovány ty, jejichž roční spotřeba tepla nepřekročí 50 kWh/m2. U pasivních domů by pak jejich roční spotřeba neměla překročit hodnotu 15 kWh/m2.
Dosažení těchto hodnot pak znamená jediné. Nízké složenky za energie.
Ivo Románek
Galerie obrázků
